PŘIJETÍ & SEBELÁSKA
Inspirace pro každý den
Mít se rádi se svými úspěchy není problém.
Uměním je, zachovat se k sobě laskavě,
když nám věci nevyjdou.
Vděčíš-li někomu za život,
vděčíš mu za to nejcennější.
Když nic neděláš,
nic nezkazíš,
ale ani nic nevytvoříš.
♥
nic nezkazíš,
ale ani nic nevytvoříš.
Čím víc lásky bude
ve tvém srdci,
tím víc lásky bude
i ve tvých vztazích.
Jsem laskavý tvůrce
nebo oběť plná vzteku?
<
nebo oběť plná vzteku?
♥
Chceš-li,
aby se na tebe ostatní dívali s láskou,
dívej se na tak na sebe
nejdřív ty sama.
Nerosteme tím,
že sklízíme potlesk,
ale tím,
že občas něco pohnojíme.
<
že sklízíme potlesk,
ale tím,
že občas něco pohnojíme.
♥
Pocit štěstí k tobě nepřijde tak,
že tě někdo ocení,
ale že ty upřímně
oceníš sama sebe.
Nejde o to,
dělat toho víc,
abychom se cítili spokojení,
ale dát tomu váhu.
dělat toho víc,
abychom se cítili spokojení,
ale dát tomu váhu.
♥
Láska nás naplní,
když uzdravíme vnitřní zranění
a znovu otevřeme
své srdce.
Jediný krok,
který nevede k cíli,
je ten,
který neuděláme.
který nevede k cíli,
je ten,
který neuděláme.
♥
Základy každého vztahu tvoří zdravá sebeúcta.
VNITŘNÍ SVOBODA
Pocit naštvání a zlosti na druhého člověka nás dopustí, když si uvědomíme svůj díl odpovědnosti, kterým jsme danou situaci spolu s ním vytvořili. Opustíme obrany svého ega a slunce v naší duši opět zasvítí.
RESPEKT MÍSTO STRACHU
Respektujme, ale nepodléhejme strachu.
S láskou k sobě samým se nerodíme,
ale životem dorůstáme.
VĚDOMÍ SÍLY
Když nám někdo řekne něco, co se nás dotkne nebo naštve, a my bychom mu to mohli snadno vrátit, ale vzdáme se nároku na odpatu a neuděláme to, spojíme se v sobě se silou, díky které vytvoříme lepší dnešek. Pro sebe i zbytek světa.
DAR
Jediné, co se nám neztratí, je to, co dáme.
CÍl
Buďme kdykoli ochotni přerušit to, co děláme. Ne proto, abychom se něčemu vyhnuli, ale abychom zjistili, jestli v tom chceme skutečně stále pokračovat.
Hrdinstvím není stát se bezchybnými,
ale přiznat se ke svému selhání.
JAK SI ZLEPŠIT NÁLADU (nejen v zimním období)
Někomu něco dejme; gestem, povšimnutím, oceněním. S někým se dejme do hovoru, udělejme něco pro druhého. Někoho pozdravme, když nás to napadne a i když to obvykle neděláme. Stane se to, že uvedeme do pohybu energii a začneme prožívat propojeni s ostatními lidmi. Uvědomíme si, že jsme s nimi na jedné lodi a prázdnotu a iluzi oddělenosti vystřídá uvolnění, pocit bezpečí a hlubší spokojenosti. Vytvoříme pro sebe to, co nevědomky čekáme, až v nás zažehne někdo jiný.
Neodpouštíme-li, lpíme na spáchané křivdě.
Držíme se jí a tak ztrácíme vitalitu. Nejde o to, co nám udělali druzí,
ale co s tím uděláme my.
ZRALOST
Chtít naplnit neuspokojené potřeby z dětství, je jako, snažit se vodou naplnit nádobu, které chybí dno.
&
Cesta ke zralosti nevede skrze nevědomou snahu o naplnění neuspokojených potřeb z dětství (například vymáháním pozornosti), ale skrze schopnost opravdového smíření se s průběhem výchovy a jejími důsledky v dospělosti.
Mít se ráda neznamená ani tak dělat nebo koupit si, co chceme a kdy chceme, ale začleňovat do života aktivity, které přispívají ke naší
tělesné, duševní i duchovní pohodě.
OTEVŘI SVÉ SRDCE
Druhého neštve to, když jsme smutní, ale když vzdorujeme se smutku poddat. Když smutek zamaskujeme do hávu nevlídnosti, roztrpčenosti, naštvání či uzavření se. Pak se nám jednoduše vrací, co vysíláme. Když ale dovolíme smutku, aby skrze nás prošel a uvolnil místo lásce, o které se ve našem srdci s ní dělí o prostor, pak se i k nám vrátí láskyplná pozornost z našeho okolí.
ODVAHA
Říct "promiň" nebo "omlouvám se", vyžaduje odvahu.
Pravdu neumlčíš, lásku nezničíš.
JAK NALOŽIT S NEPŘÁTELI - PROČ NEOPLÁCET ZLO ZLEM
Protože zlo, které vyšleme, se k nám vrátí. Naložme s ním tak, že jeho existenci necháme zaniknout. Třeba takhle: Až nám bude někdo nepříjemný od pohledu a my s ním budeme muset o něčem jednat, uvědomme si myšlenku, která nás napadla, když jsme toho člověka uviděli. Všimněme si emoce, kterou v nás setkání s ním probudilo. A pak si od této emoce a od té myšlenky kousek poodstupme. Uvědomme si, že nám ten člověk dává skrze emoce zprávu o nás samotných. Zůstaňme neutrální a nepovyšujme se nad ním, ani se nepodbízejme. Bude-li nás naše mysl svádět k tomu, abychom ses povyšovali, uvědomme si, že nejsme lepší. Pokud nezachytíme tyto jemné pochody, které se v nás automaticky spouštějí, bude naše spolupráce či rozhovor drhnout. Nezapracujme na sobě ale proto, abychom ho touhle technikou "ošálili". Takhle to nefunguje. Cílem je vrátit se k sobě. Ten, kdo soudí a srovnává, nejsme my. Je to jen naše součást. My dokážeš tyto pochody mysli sledovat a z pozice pozorovatele zvolit, jak se zachováme. Nemusíme být otrokem svých automaticky naskakujících myšlenek či emocí. Po takovém vědomém zacházení s nimi se v nás rozprostře zvláštní pocit pokoje, radosti a vnitřní síly. A tenhle pocit daleko přesáhne uspokojení z výhry, když druhého uargumentujeme, či nad ním jakkoli jinak zvítězíme.
Abychom mohli být "spokojeni" s druhými lidmi,
musíme být zdravě spokojeni prvně s tím, jací jsme my sami.
ENERGIE LÁSKY
Druhý člověk tu není proto, aby zaplnil naši vnitřní prázdnotu, ale aby nám svojí přítomností umožnil uvést do pohybu energii lásky. (Třeba tím, že projevíme vděčnost za něco, co do našeho života přináší.)
RODOVÁ ZÁTĚŽ & DĚDIČNÝ HŘÍCH, KARMA
Karma nebo dědičný hřách /rodová zátěž je určující v tom, kolik energie k nám proudí skrze naše rodové kořeny. Z té pak vyrůstá pocit vlastní hodnoty a míra sebeúcty. Záleží na nás, jak s tím naložíme a jestli toto dědictví rozvineme.
ODPUŠTĚNÍ
Neschopnost odpouštět sobě nebo druhým, je jed, který nás obírá o vitalitu a rozkládá naše vztahy i zdraví.
ČAS
Problém není v tom, že den má jen 24 hodin, ale že máme potřebu dělat toho víc, než nám prospívá.
Nedívejme se na to, co nebo jak dělají ostatní.
Žijme svůj vlastní život.
Chcete si o některém tématu pohovořit osobně?
Chcete porozumět hlubším souvislostem,
které utváří váš postoj k sobě samým?
Přijměte pozvání k účasti na setkání s rodinnými kostelacemi.
MYŠLENKY
Láska
& vztahy
Smíření
& odpuštění
Přijetí
& sebeláska
Rodiče & děti
